Bismilláhi -Rahmáni -Rahím

Ve jménu Alláha Milosrdného,Slitovného

 

Vítejte na stránkách Islám Rodiny Proroka Muhammada– Ahlulbayt. Naším úmyslem je sloužit Bohu a představit česky mluvícím lidem krásu islámu a pravou sunnu Proroka Muhammada (nechť žehná Bůh jemu a jeho rodině).

Zde inšá Alláh naleznete základní informace o učení  islámu podle školy Ithná Ašaríja  (ší’a dvanácti imámů), kořeny a praktiky víry, o významných  osobnostech  islámu a mnohem více.

                        

                                                         

 

***********************************************

 

 

Imám Alí, Vůdce věřících (as) řekl:

,,Vězte, že jsou jen dva druhy lidí: buďto jsou vašimi bratry v náboženství a nebo jsou vám rovni ve stvoření.''

 

  

         Mahatma Gandhi řekl :

,,Pokrok Islámu nezávisí na užití meče , ale na vrcholné oběti Husejna, velkého světce. Naučil jsem se od něj, jak dosáhnout vítězství a být zároveň utiskován..''                                      

HUSEJN (AS)

Proč ÁŠURA?

30.11.2011 18:49
  Bismilláhi rahmáni rahím     Co vlastně činí příběh Imáma Husajna tak fascinujícím?    Co činí osobnost Imáma Husajna tak jedinečnou?   Co přitahuje ročně dvěstě milionů lidí, aby navštívili jeho hrob?   Co činí tento hrdinský příběh, starý...

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI O HUSEJNOVI (SA)

05.12.2011 14:39
      Antoine Bara, křesťanský učenec,  řekl: ,, Kdyby byl Hossejn jedním z nás, vztyčili bychom pro něj vlajku a minaret v každém koutu země, a zvali bychom lidi ke křesťanství.''     Mahatma Gandhi, indický politický a duchovní vůdce (1869- 1948)...

 

 
 
,,Hle, tato vaše obec (ummah) je obcí jedinou a Já Pánem jsem vaším, uctívejte Mne tedy!'' (Korán, 21:9) 
 
Výše uvedený verš z Koránu naznačuje ideál předepsaný Alláhem, kterého  bychom se všichni měli snažit dosáhnout. Pokud se však podíváme na současný stav ummy (celosvětová islámská komunita), jasně vidíme, že všeobecně vzato je velice vzdálená jednotě.
Nejednotnost uvnitř ummy je každému velice zjevná , muslimové vytvářejí nepřátelství, káží nenávist a dokonce se i zabíjejí. Ummah je v zoufalé situaci a potřeba reformy je naléhavá.
 
Definice muslimské jednoty
 
Ayatulláh Mutahhari řekl, že jsou tři  definice muslimské jednoty.
První je, že by se všechny islámské školy (madhaby) měli sjednotit, zanechat rozdílů a zformovat jednu stranu.
Druhá definice je, že se bude následovat pouze jedna škola a od následování ostatních škol bude upuštěno.
Obojí myšlenky jsou nesprávné, nepraktické a nereprezentují pravou podstatu muslimské jednoty.
Třetí definice je ta, že muslimská jednota se, jak Ayatulláh Mutahari říká:
 

    ,, žádným způsobem netýká shody mezi různými školami islámského práva (fiqh), ale naznačuje jednotu mezi muslimy a mezi stoupenci různých škol fiqhu společně s jejich náboženskými myšlenkami a pohledy.'' (1)

 A tato definice je správná.
 
Podle této definice nemusíme činit žádné kompromisy v našich zásadách, praktikách a v naší víře - v zájmu jednoty. Neznamená to však, že přestaneme o našich rozdílech mluvit úplně a nebo že se budeme vyhýbat účasti v diskuzích a v dialogu.
Někdo věří, že abychom se mohli sjednotit, tak musíme ustoupit něco z naší víry, jinak prý není možné dosáhnout jednoty a tudíž se nemůžeme sjednotit, pokud to bude mít za následek ohrožení našeho přesvědčení. Toto tvrzení je podobné zásadě ,všechno nebo nic.'
 
 
Pokud se blíže podíváme na příklad Imáma Alího (as), který zkoušel cokoli bylo v jeho moci, aby zachoval základ imamah (Bohem určené vedení imámů) a zároveň jednotu ummy, uvidíme, že se neuchýlil k myšlence , všechno nebo nic.' Imám Alí (as) neignoroval a nepopíral to, že mu bylo nezákonně odepřeno právo na chalifát, ale zároveň ani nevyhlásil válku  proti těm, kteří se neprávem zmocnili Bohem určeného vedení .
 
V dopise Egypťanům, který zaslal Imám Alí(as) za svého chalifátu Málikovi al-Aštar, když jej jmenoval guvernérem provincie, říká:
 
 
  ,, Když Svatý Prorok (saw) odešel, muslimové se počali přetahovat o chalifát. Přísahám při Alláhu, že v onom okamžiku si nebylo možné ani představit, že  Arabové odejmou křeslo chalifátu  rodině a potomkům Svatého Proroka (saw) a že budou přísahat věrnost jiné osobě.
V každé fázi jsem se držel opodál od toho zápasu nadvlády a politiky moci, dokud jsem nezjistil, že  heretici našli otevřeně zalíbení v kacířství a rozvratu a že zkoušeli oslabit a zruinovat  náboženství hlásané naším Svatým Prorokem (saw). Obával jsem se,že  pokud se nepostavím a nepomůžu islámu a muslimům i po spatření a rozpoznání zla, byla by to pro mne  horší kalamita  než ztráta mé vlády (chalifát) a moci nad vámi, jež by  byla pouze přechodná záležitost krátkého trvání.''   (2)
 
Tady můžeme vidět, že Imám Alí (as) nebyl tím, kdo zastával názor , všechno nebo nic.' Nezůstal lhostejný a nevšímavý k záležitostem ummy kvůli rozdílnostem jako byla věc chalifátu.  Viděl, že v zájmu Islámu a ummy je třeba raději pěstovat soudržnost, spolupráci a jednotu mezi muslimy než revoltu.
 
Jsou rozdíly důvodem nejednoty?
 
Rozdíly názorů v otázce praktik, fiqhu a specifických doktrín a přesvědčení jsou považovány mnohými za kořen a příčinu nejednoty ummy. Islámská jednota přece není o vytvoření stejného náboženského směru se stejnými praktikami a doktrínami. Pokud je jednota muslimů definována takto, tak taková realita, kdy budou všichni muslimové následovat jednu cestu bude dosažena až při návratu našeho milovaného a očekávaného zachránce - Imáma Mahdího (atf).
Rozdíly v názorech panují ve všech společnostech, národech a dokonce i rodinách. Lidé se liší v sociálních, politických ale  i rodinných záležitostech. Odlišnosti a různorodost plynou ze samotné podstaty tohoto světa. Nejsou špatné a neměly by být důvodem nejednoty.
Musíme se zamyslet nad tím, proč je tolik různorodostí na světě. Jsme vystaveni obrovské škále ideologií, kultur a životních stylů. Tato pestrost představuje velkou výzvu pro lidstvo, aby zužitkovalo svůj intelekt, který jim dal Alláh (SWT), naše schopnosti totiž nebudou maximalizovány, pokud budeme vystaveni pouze jedné cestě nebo náboženství.
Pokud by existovalo pouze jedno náboženství na světě, pak by si jej lidé mohli buďto zvolit následovat nebo ne, byly by pouze dvě možnosti na výběr. Vedlo by to k intelektuální stagnaci, která by byla škodlivá naší existenci, jelikož to je právě rozdílnost, jenž nás vede k rozvoji intelektu, bádání, uvažování a k diskuzi. 
 
 Avšak ne všechny názory, myšlenky a náboženství jsou správné. Je zde čistý rozdíl mezi pravdou  a falší, a jsou to odlišnosti názorů a pohledů v tom, co je pravdivé, jež nás vedou k hledání konečné cesty, a to se pokládá za Alláhův test (SWT). 
Dále,právě tehdy, když začínáme v hledání pravdy, tak si začneme vážit a rozumět ostatním ideologiím,  a to je proces pěstování tolerance a konečné jednoty.
 
Alláh ve Svatém Koránu říká :
 
 ,,Kdyby byl Bůh chtěl, byl by vás věru učinil národem jediným, avšak neučinil tak proto, aby vás vyzkoušel tím, co vám dal. Předstihujte se vzájemně v konání dobrých skutků! K Bohu se uskuteční návrat vás všech, a On vás poučí o tom, o čem jste byli v rozporu.''  (5:48)
 
My však často inklinujeme k diskuzím ohledně rozdílů mezi různými islámskými školami (madhaby) raději než o podobnostech  a to až do takové míry, že zapomínáme na základní principy, které nás činí muslimy. Všichni muslimové věří v Jediného Boha Alláha (swt), následují posledního Proroka Muhammada (sawasa) , čtou stejnou knihu - Svatý Korán, postí se v měsící Ramadánu, navštěvují dům Alláha v průběhu Hadže a sdílíme jednu identitu, my všichni jsme muslimové.
 
Ajatulláh Amini , uznávaný ší'itský autor sbírky ,,Al-Ghadir '', říká :
 
,,Lidé mají svobodu vyjádřit své názory a myšlenky na náboženství. Jejich pohledy nikdy nezničí pouto muslimského bratrství, na které odkazuje Svatý Korán ve verši :
,,Věřící jsou si přece bratry...'' (49:10)  ...My , islámští spisovatelé , všichni žijeme pod vlajkou pravdy a konáme naše povinnosti pod vedením Koránu a Prorocké mise Svatého Proroka (saw). Poselství nás všech zní: ,,Není boha kromě Alláha a Muhammad je Jeho Posel.''  (3)
 
Rozdělění a nejednota, která dnes existuje v naší ummě, není kvůli teologickým a právním rozdílům mezi madhaby, důvodem je způsob jakým na tyto rozdíly reagujeme. Nejednotnost je ohromná díky naší nesnášenlivosti a ignoranci. Hlavní překážkou ve sjednocení ummy je nedostatek úpřímné touhy porozumět, čemu druhá strana věří a proč mají své praktiky a doktríny.
Bez ohledu na teologické rozdíly by všichni muslimové měli usilovat o soulad založený na vzájemném respektu.
 
Dialog
 
Dialog může být velmi mocná pomůcka k toleranci a porozumění, pokud je užívána řádně. Debaty mohou vést k argumentům a polemickým rozepřím a mohou způsobit ještě více rozpolcení. Raději bychom měli vést diskuze a dialogy s úpřímným úmyslem porozumění jeden druhému, hledání pravdy a sjednotit se a usilovat o společné zájmy.
Dialogem založeném na touze po jednotě  se rozptýlí mýty a mylné představy jednoho o druhém.
 
Ajátullah Džafar Sobhani ve své knize ,, Doktríny Ší'itského Islámu'' říká:
 
,,Ší'a  12 Imámů nepokládají rozdíly v islámském právu za ničení muslimského bratrstva a znemožnění solidarity mezi muslimy jako sjednocené komunity. Věří, že účastí v debatách mezi učenci při klidné atmosféře může být vyřešeno mnoho intelektuálních a právních rozdílů. Lidská společnost je v podstatě charakterizována faktem, že v ní  budou vždy přítomny odlišnosti názorů. Zavřít dveře intelektuální diskuzi  a  zkoumání  způsobí rychlý ústup znalostí a vzdělávání, protože to nemůže jinak než zničit  inteligentní úvahy a přemýšlení.''    (4)
 
Dialog může být i příležitostí k šíření pravdy mezi muslimy  jiných madhabů. Pokud věříme, že jsme my na té správné cestě, tak je jistě naší povinností  k ní zvát i další lidi.
Alláh (SWT) říká : 
 
,,Vyzývej k cestě Pána svého moudrostí i kázáním krásným a veď s nimi spor slovy nejlepšími! Pán tvůj zná nejlépe ty, kdož z cesty Jeho zbloudili, a zná dobře i ty, kdož správně jsou vedeni.''  (Korán, 16:125)
 
Jak můžeme odmítnout sdílet s jinými požehnání a milosrdenství, které nám bylo udělěno Alláhem (SWT), obzvláště když vezmeme v úvahu, že islám je univerzální náboženství, otevřené všem lidem?
 
Závěr
 
Několik dní než byl popraven jeden z našich nejvýznačnějších islámských učenců minulého století  Ajatulláh Sajid Muhammad Baqir al-Sadr, je citováno, že řekl:
 
,,.....od  doby, kdy jsem byl schopen rozpoznat svou existenci a uvědomit si mou povinnost v této komunitě,  jsem považoval svůj život za zasvěcěný rovným dílem ší'itům i sunnitům. Šířím poselství jednoty a víry, která sjednocuje lidstvo. Žil jsem svůj život pouze pro Islám- cestu ke spasení a cíli všech muslimů. Proto, mí drazí sunnitští bratři jsem s vámi stejně tak, jako jsem s ší'itskými bratry. Chovám k vám úctu stejnou měrou jako vy chováte k Islámu.''
 
Každý rozdíl v názorech by měl být důvodem pro konstruktivní dialog a ne pro destruktivní diskuzi. Měl by rozvíjet intelekt, ne však vzájemné sektářské očerňování.
Pokud zůstaneme rozdělěni, můžeme být potrestáni jako národy, které byly před námi :
,,Nebuďte jako ti, kdož se rozdělili a do sporu se dostali poté, co k nim přišly důkazy jasné; pro ty je určen trest nesmírný....(Korán, 3:105)
 
,,Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Božího k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se - díky milosti Jeho - bratry; a byli jste již na okraji propasti ohnivé a On vás před ní spasil. A takto vám Bůh objasňuje Svá znamení - snad budete správně vedeni.''   (Korán, 3:103)
  ———————————————————
 
Reference:
 
(1) Ayatollah Murtaza Mutahhari. (1996). Al-Ghadir and its Relevance to Islamic Unity. Message of Thaqalayn, Vol. 3, No. 1 & 2. http://al-islam.org/mot/default.asp?url=ghadir-relevance.htm
(2) Nahj al-Balagha, Letter 62. http://www.al-islam.org/nahj/
(3) Ayatollah Amini. al-Ghadir, in the preface to volume 5, under title of “Nazariyah Karimah”.
(4) Ayatollah Ja’far Sobhani, Doctrines of Shi’i Islam, article 150, page 200.
______________________________________________________________________________________

 

 

  SPRAVEDLNOST   PRO   BAHRAJN

  24.5.2011

Když se letos muslimové  konečně  rozhodli nabýt svou dávnou čest a  sílu a postavili se proti špatným vládcům, i lidé Bahrajnu, trpící po desetiletí pod tyranským vládcem, se vydali 14. února do ulic a požadovali opravdové reformy a spravedlivější sociálně ekonomické uspořádání.Odpověď režimu Al-Khalífy mírovým protestantům byla krvavá. Král Bahrajnu Hamad bin Isa Al-Khalífa porušil téměř všechny zákony o lidských právech.

 

Původní mírový protest byl klidný, mezi protestanty byli jak sunnitští tak šíjitští aktivisté a neměl vůbec sektářský charakter. Jejich slogany byly požadavky, aby mocný bahrajnský premiér Sheikh Khalifa bin Salman al-Khalifa po 40 letech odstoupil a umožnil lidem spravedlivé volby. Žádali také rovnoprávnost pro všechny a konec diskriminace šijitských muslimů, protože většině z nich nebylo dovoleno pracovat v armádě, policii a v bezpečnostních silách. Tyto místa naopak obsadili sunnitští rekruti z Pakistánu, Jordánu, Sýrie a dalších zemí, kteří pak ihned obdrželi i občanství Bahrejnu.

 

 K potlačení neozbrojených demonstrantů třímajících vlajky a transparenty ,přicházíme v míru’ si král pozval na pomoc Saúdskou Arábii a Radu pro spolupráci arabských států Perského zálivu - známou jako ,,Klub Králů’’ skládající se ze šesti monarchů Zálivu. Ti okamžitě vyslali 1500 vojáků, aby tvrdě zakročili proti protestantům. Od počátku protestů byly zveřejněny zprávy o zabíjení demonstrantů, týrání, zatýkání, o nočních zátazích v šíjitských oblastech a surovém bití před rodinnými členy a dětmi, bití lékařského personálu, novinářů a obsazení nemocnic bezpečnostními silami. Dostupné fotografie těch, kteří věznění nepřežili, ukazují známky tělesného týrání a bičování. Důkazem je i případ velice známého bojovníka za lidská práva a demokracii AbdulHadiho al Khawaji, který byl při nočních raziích surově zmlácen před svou rodinou a odvlečen do vězení. Utrpěl čtyřnásobnou frakturu na levé straně obličeje a zlomeninu čelisti.

(slogany Bahrejnců říkají : Žádný dialog s vrahy ) 

 

Velice brzo tedy vyšlo najevo, že Al-Khalífa a jeho saúdští komplici zahájili barbarský útok na celou šíjitskou komunitu v Bahrainu - asi 70 procent bahrainské populace tvoří šíjité, kdežto královská rodina je sunnitská.

 

Stovky nevinných jsou unášeny v půlnočních raziích. Pohrůžky a vypočítavá politika zastrašování se staly pravidlem. Ani nemocnice a lékaři nebyli ušetřeni násilí. I oni se stali obětmi pohrůžek a byli zatýkání při ošetřování umírajících a zraněných mírových prodemokratických protestantů.    /deník The independent/

 

Dokonce i posvátné symboly a mešity byly zneuctěny a demolovány režimem Al-Khalífy a jeho saúdských pomocníků. Videozáznamy ukazují i zničené Korány.

 

 Lidé přicházejí o práci a studenti, kteří se zúčastnili protestů v Anglii přišli o stipendia. Týrání a smrti se nevyhnuly ani ženy a děti.

 

Televizní stanice Al-Džazíra, založená a dotovaná  sousedním Qatarem, hrála tak významnou roli v publikování protestů a snah o jejich potlačení v Tunisu, Egyptu, Sýrii, Jemenu i Líbyi. Vůči událostem v Bahrajnu však byla původně velice mlčenlivá. Teprve nyní odvysílala, že bahrajnská policie provádí zátahy v dívčích školách. Zatýká a bije školačky, kterým také vyhrožuje znásilněním. 16-letá dívka Heba byla odvedena spolu se třemi spolužačkami, uvězněna na tři dny a  po celou dobu byly dívky bity . Heba vypověděla, že ji policista udeřil do hlavy tak, že začala krvácet a pak ji hodil proti zdi. I přestože byly surově bity, vypověděly, že téměř necítily bolest, neboť se bály znásilnění.

 

 Jelikož Al-Khalífa nečelí žádné kritice ze Spojených států, které jsou nyní ,znepokojeni’ porušováním lidských práv v Libyi, může nemilosrdně drtit opozici. Proč Západ, který hlásá demokracii do celého světa, nyní mlčí? Kdo jim po tomhle ještě uvěří?

 

 Nářek a bolest utlačovaných Bahreinců a horor, který denně mnozí z nich zažívají, je zakryt médii. Neúčast Západu se vlastně dala očekávat, horší je však reakce muslimů samotných.

 

 Mírová shromáždění a demonstrace muslimů v Bahrajnu jsou ukázkou prosby o jejich práva, jak zdůrazňuje Svatý Qurán. Je velice smutné, že sousední země nepomohly utlačovaným a nevyslyšely jejich volání po spravedlnosti, ale naopak neváhaly vyslat vojsko, aby volání utišily tím nejostudnějším způsobem. Dovoluje jim snad islám pomáhat utiskovatelům proti utiskovaným?  Není hrozné, že země, která se navenek jeví jako islámská, vyšle vojsko a tanky na neozbrojenou mírovou demonstraci? Každý ví, že protesty v Bahreinu jsou mírové a lidé nejsou ozbrojeni, nic neničí ani nerozbíjejí. Nemají tak ani trochu zábrany, když terorizují ženy a děti a zároveň si říkají   ,Ochránci dvou Posvátných Mešit‘ ?  Nebojí se Božího hněvu ?

 

 Protesty pokračují nadále a v nerušené tichosti i teror Al-Khalífova režimu a jeho přátel. On  teď sice páchá hříchy proti lidskosti, nemůže však zastavit sunnity a šíjity, aby se jako bratři spojili a stáli spolu jako jeden proti nespravedlnosti.

Video 

 

________________________________________________________