Du’á - prosba k Bohu

“ A Když se tě Moji služebníci na Mě zeptají, odpověz, že Já jsem nablízku. Vyslyším modlitbu (du’á) prosícího, když se ke Mně modlí. Nechť mi popřejí sluchu a uvěří ve Mě, aby mohli kráčet cestou pravou.” (2:186)

Du’á je soukromou modlitbou věřícího, který žádá Boha o vyslyšení svých žádostí. Prosebník, vzývaje Boha, používá vlastní slova pramenící z jeho srdce. Ahlul Bajt a.s. (rodina Proroka) nám odkázali mnoho takových proseb, které jsou jedinečné svou krásou jazyka, z nichž vyzařuje jejich láska k Bohu a neposkvrněná čistota jejich víry. Jednou z nejkrásnějších proseb je Prosba Kumajla ibn Zijáda, jinak známá jako ‚Du’a Kumajl‘.

Kumajl ibn Zijád byl společníkem imáma Alího a.s. a poprvé od něj slyšel toto du’á. Podle Allámy Madžlisího se Kumajl zúčastnil shromáždění v mešitě v Basře, jemuž předsedal imám Alí a.s., který se tehdy zmínil o noci 15. šábánu (8. měsíc islámského kalendáře). Imám Alí a.s. řekl: „Kdokoli v tuto noc zůstane bdělý v oddanosti k Bohu a recituje Du’á proroka Chizra a.s., jeho modlitba bude bezpochyby vyslyšena.“ Když se shromáždění rozešlo, Kumajl přišel k domu, kde imám Alí a.s. bydlel a požádal jej, aby ho naučil Du’a proroka Chizra. Imám Alí usadil Kumajla a řekl, aby tuto modlitbu zapsal a zapamatoval si. Pak imám Alí a.s. poradil Kumajlovi, aby tuto modlitbu recitoval pokaždé  ve čtvrtek večer (páteční noc) nebo jednou v měsíci anebo alespoň jedenkrát v roce, aby, jak dodal : „tě Bůh ochránil od zla nepřátel  a piklů podvodníků. Ó Kumajle, považuji tě  jako svého společníka nadaného porozuměním, tudíž ti daruji  toto du’á do opatrování.“