Život třetího Imáma Husejna (as)
Narození
Imám Husejn se narodil 3. den měsíce Šábán ve 4. roce Hidžry (622 n.l.) v Medíně. Jeho otec byl Imám Alí (as) a jeho matka byla Fátima Zahra (as). Když Prorok (saw) uslyšel zprávu o narození Imáma Husejna, velmi se rozradostnil a šel přímo do domu Fátimy (as). Asma, služebná Fátimy Zahry, přikryla miminko bílou přikrývkou a přinesla ho k Prorokovi (saw). Prorok (saw) položil dítě na svůj klín a pronesl Azan do jeho pravého ouška a Iqamat do levého. Podle všeho proto, aby se jeho uši poprvé seznámily a dobře obeznámily se jménem Boha. Sedmý den po narození přišel anděl vyslaný Bohem k Prorokovi (saw) a řekl: "Jako Áron (as) byl bratrem Mojžíše (as), a zároveň jeho stoupencem a pomocníkem ve všech těžkostech, stejně tak Alí (as) je tvým přívržencem, pomocníkem a bratrem v každé tvé záležitosti. A proto toto dítěte ponese jméno Áronova syna ´Šabír´", což se do arabštiny překládá jako ´Husejn´. Tak Bůh vybral jméno i pro druhé dítě Fátimy (as).
Sedméno dne po narození ctěná Fátima (as) nechala zabít a obětovat ovci (tento obřad se nazývá Aqeeqah) a její maso rozdala nejvíce potřebným a chudým lidem.
Prorok Muhammad (saw) velmi často objímal Husejna (as), bral si ho na klín a trpce poplakával, když říkával: "Velmi veliká tragédie potká mého syna Husejna. Suroví a krvežízniví potomci Banu Umajje zabijí mého milovaného syna. Já se za ně nebudu přimlouvat a vyjednávat v Den zániku."
Prorokova (saw) láska
Prorok (saw) velmi miloval Imáma Husejna (as). Jeho společník Salman Farsi to popsal: "Viděl jsem jak Prorok (saw) vyzvedl Imáma Husejna (as) na své koleno, pusinkoval ho a přitom říkal: ´Ó můj synu, ty jsi Imám, syn Imámů a otec devíti Imámů, kteří budou z tvého pokolení, a poslední z nich je Mahdí." Jak mnoho lásky Prorok (saw) choval k Imámu Husejnovi (as), si jeden může představit z jeho věty: "Husejn je ze mně a já jsem z Husejna. Ten, kdo je přítel Husejna, je i mým přítelem. Ten, kdo je jeho nepřítel, je i mým nepřítelem."
Husejn (as) jako nejlepší pomocník jeho otce a bratra
Imám Husejn (as) strávil šest let jeho života se svým dědečkem Prorokem (saw) a 30 let vedle svého ctihodného otce Alího (as). Podílel se na každém problému a zármutku svého otce. Vždycky svého otce bránil.
Během vlády svého otce se Imám Husejn (as) plně věnoval obraně Islámu proti tyranům a vykořisťovatelům. Bojoval proti nepřátelům po boku svého otce jako jeho bratr Imám Hasan Mudžtaba (as) v bitvách Džamal, Siffín a Nahraván.
Poté, co byl jeho otec umučen, složil podle práva přísahu věrnosti svému bratrovi Hasanovi a přijmul ho za svého vůdce a Imáma. A vždycky když mu někdo položil náboženskou otázku, poslal ho ke svému bratru Imámu Hasanovi (as). A když to považoval za vhodné, tak na otázku odpověděl. Stručně řečeno, Imám Husajn (as) považoval obranu svého bratra za něco osobně nezbytného.
Vláda Muáwiji
Po umučení Imáma Hasana (as) následkem intrik Muáwiji, Imám Husejn (as) ve věku 46 let převzal pozici Imáma a chalífy, vůdce náboženské a občanské obce.
Imám Husejn (as) věděl, že veškeré utrpení a strasti Muslimů mají příčinu ve snaze Muáwiji vymýtit Islám svými podvody, lstí a prohnaností. Přesto Imám (as) nepovažoval za nejlepší bojovat s Muáwijou otevřeně, protože Muáwija byl podle všeho Muslim a vydával se za přívržence Islámu a Muslimů. Imám Husejn (as) věděl, že když proti němu vyhlásí válku, potkal by ho stejný osud jako jeho bratra. A tak zahájil činnost, která měla probudit lidi z jejich snu a podřimování v neznalosti a nevědomosti. S nadějí, že se lidé proti Muáwijovi postupně obrátí, když budou více informováni a vědomi si své situace. Poté je Imám (as) může přimět konat ve prospěch Islámu. Imám tedy byl zaneprázdněn vzděláváním věrných a opravdových Muslimů (Mominín), avšak občas také oponoval Muáwijovi. Vždy mu zásadně a pádně odpověděl na jeho hanebné řeči, a to především když Muáwija začal naléhat na lidi, aby přísahali věrnost jeho ignoratnímu, hloupému, nečistému, zvrhlému, a nepoctivému synovi Jazídovi. Následně se i Imám (as) otevřeně a veřejně postavil proti Muáwijovi a napsal mu mnoho dopisů, ve kterých ho velmi zostudil. V jednom z jeho dopisů se říká:
i) Ó Muáwijo! Ty si nárokuješ chalífát a právo být následovníkem mého děda? Cožpak jsi nezavraždil Hadžara bin Addi a jeho společníky na území Azry? Jsi zločinec a vrah. Jak potom si můžeš nárokovat pozici vůdce a chalífy mojí Ummy?
ii) Ó Muáwijo! Cožpak jsi neprohlásil veřejně Zijáda jako svého bratra a nemanželského syna Abu Sufijána, jehož otec není Muslimům znám? (Tedy kdo je jeho otec a kdo není?)
Jestliže ho označuješ za svého bratra, tak sám se přiznáváš k hanebnosti a nečistotě vlastní rodiny. Tak jak potom můžeš tvrdit, že máš právo na chalífát?
iii) Ó Muáwijo! Tvůj nejostudnější čin je, že jsi udělal vládcem Muslimů tak hloupého, neschopného a bezcenného člověka, jehož bezcharakternost, výstřednost a agrese není před nikým utajena. Tím, že nutíš lidi k přísaze věrnosti Jazídovi, chceš zničit náboženství Boha a udělat tak z muslimské Ummy hračku.
Husejn (as) a Jazíd
Přestože Imám Husejn (as) nevynechal žádný podnět k hanobení a znevažování Muáwiji, nebojoval s ním ani se s ním přímo neutkal.
Nicméně po úmrtí Muáwiji se jeho pyšný, neschopný a slabomyslný syn Jazíd chopil pozice vůdce Muslimů a začal nutit významné osoby Islámu k přísaze věrnosti za účelem budování a posílení vlastní vlády.
Jazíd apeloval na místodržící měst, a psal jim podobné dopisy jako Walídovi, místodržícímu Medíny, ve kterém stojí: "Okamžitě příjmi přísahu věrnosti od Husejna (as). Jestliže odmítne, usekni mu hlavu, a pošli mi ji."
Muáwija několikrát varoval Jazída, říkaje, že může udeřit na kohokoliv kromě Husejna (as), protože pak bude zničen. Vládce Medíny přivolal Husejna (as) a informoval ho o dopisu od Jazída. Řekl: "Jsem připraven na mučednickou smrt, protože stane-li se Jazíd chalífou Muslimů, znemená to smrt a rozpad Islámu."
Když Imám (as) rozpoznal zhoršující se podmínky a atmosféru v Medíně, pod pokrývkou noci odcestoval se svými společníky do Mekky. Pouhý jeho odchod z Medíny znamenal velký protest proti tomu, aby lidé přísahali věrnost Jazídovi.
Imámův (as) odchod vzbudil nejenom velké pozdvižení v Medíně, ale zároveň to vytvořilo atmosféru pro diskuzi a protesty proti Jazídovi v Mekce. Když se Imám (as) obrátil na shromažďující se poutníky a pozvednul svůj hlas proti odpornému a hanebnému Jazídovi, strhl se nepředstavitelný pokřik.
Díký tomuto postoji a projevům Imáma Husejna (as), si lidé začali uvědomovat, že vláda Jazída je nesprávná. Uvědomovali si, že přísaha věrnosti Jazídovi znamená nečestnost vůči Islámu a Muslimům.
https://www.ezsoftech.com/stories/infallible5.asp